Vzestup vertikálního zemědělství

Myšlenka vertikálního zemědělství není nová, poprvé ji navrhl v roce 1999 Dickson Despommier, profesor veřejného a environmentálního zdraví na Kolumbijské univerzitě. Spolu se svými studenty vyvinuli návrh vertikální farmy, která by dokázala nasytit kolem 50 000 lidí.

Za více než dvě desetiletí nebyl tento návrh nikdy realizován, nicméně semínko bylo zaseto a myšlenka vertikálního zemědělství byla nyní v mysli mnoha inovátorů, farmářů a zemědělských specialistů.

Jednou z výhod vertikálního zemědělství je zvýšený výnos plodin, kterého můžete dosahovat s výrazně menším množstvím půdy, což zdednodušeně znamená, že můžete pěstovat více na menším prostoru.

To je také přínosem pro životní prostředí, protože při využívání menšího množství půdy je zapotřebí méně zdrojů na podporu pěstování plodin, používá se méně strojů a v menším měřítku dochází k narušování půdy a ovlivňování habitatu v dané lokalitě.

Navíc díky umístění plodin v interiéru dochází k mnohem menšímu působení povětrnostních vlivů na plodiny, což umožňuje dosahovat většího celkového výnosu a konzistentnější kvality.

To samo o sobě znamená, že plodiny mohou být díky kontrolovanému prostředí a nezávislosti na ročních obdobích a počasí sázeny, ošetřovány a sklízeny 365 dní v roce.

Při jednom ze zkušebních provozů projektu vertikální farmy ve Skotsku se podařilo vypěstovat sazenice stromů 6krát rychleji, než by bylo možné v obvyklém venkovním prostředí.

I přes zjevné výhody je nástup vertikálního zemědělství poněkud pomalý. Podle Financial Times bylo v roce 2020 pro vertikální farmy využito celosvětově pouze asi 30 hektarů zemědělské půdy.

Spojené státy jsou v současné době na čele s více než 2 000 farmami, přičemž v Asii se využívání této praxe také zvyšuje a dodnes například v Japonsku vzniklo více než 200 farem.

V Evropě jsou patrné snahy o rozšíření. Některé z předních evropských firem, které investují do vertikálních farem, sídlí v Německu, Nizozemsku a Skandinávii. Jedna iniciativa v Dánsku plánuje vybudovat farmu, která by mohla ročně produkovat více než 1 000 tun zeleniny.

Podle všech ukazatelů je vertikální zemědělství obrovská obchodní příležitost a je aktuálně na vzestupu. Hodnota trhu se v současné době odhaduje na 5,1 miliardy dolarů k a očekává se, že do roku 2028 dosáhne 15,3 miliardy dolarů, což je nárůst o 10,2 miliardy za pouhých 5 let.

Vertikální zemědělství však přináší také svá vlastní specifická rizika a výzvy.

Za prvé vyžaduje značné počáteční investice. Vytvoření vertikální farmy opravdu není levné, podle jednoho odhadu by se mohlo jednat o náklady více než 100 milionů dolarů na zprovoznění 60hektarové farmy.

Další výzvou jsou náklady na energie, které, jak všichni víme, v poslední době prudce vzrostly. To by mohlo zpomalit škálovatelnost a snížit ziskovost. V důsledku toho několik významných globálních firem podniklo kroky k omezení své činnosti nebo k jejich přesunu do jiných lokalit, kde jsou náklady na vodu a energie mnohem nižší.

S tím úzce souvisí faktor životního prostředí. Vertikální zemědělství je značně závislé na umělém osvětlení, a proto se vyznačuje nadprůměrnou spotřebou energie ve srovnání s tradičními skleníky.

Mnoho podniků následně obrátilo svou pozornost na LED osvětlení, aby snížily objem spotřebovávané elektřiny, což umožnilo dosahovat nižších provozních nákladů a snížit emise uhlíku.

Investice do LED osvětlovacích systémů může být obecně 2 až 4krát vyšší než u sodíkových výbojek – návratnosti investic do osvětlení s technologií LED je ale možné dosáhnout již po 12–24 měsících, což je z dlouhodobého hlediska nákladově efektivnější..