Sharp však současně upozorňuje také na to, že zaměřit se při objednávání dílů pro plánovanou údržbu jen na cenu je krátkozraké. „Jsme pod neustálým tlakem dosahovat lepších výsledků s nižšími náklady. Franšízový systém může svádět k zavádějícím závěrům,“ dodává. „Lidé mohou strávit hodiny hledáním, kde by pořídili daný díl o pár eur levněji, od neoficiálního dodavatele. Co si však už neuvědomují, je fakt, že čas strávený hledáním nejlepší ceny, který se navíc prodlouží o někdy zdlouhavé schvalovací procesy, znamená, že ve výsledku je pro firmu zakoupený produkt dražší.“

„Daleko efektivnější je spolupracovat s několika prověřenými dodavateli na určitém vybraném počtu produktů, ideálně formou elektronického systému objednávek, a proces objednávání tím zrychlit,“ vysvětluje Sharp. „Techničtí pracovníci tak získají produkt, který potřebují, celý proces nákupu jim ušetří spoustu času a navíc je veškerý proces v systému velmi snadno dohledatelný.“

Další oblastí, ve které se společnostem jednoznačně vyplatí spolupracovat se správnými dodavateli, je neplánovaná údržba. Železniční společnosti riskují v případě uzavření nádraží z důvodu použití špatné výbavy pokuty. To znamená, že by pro ně měla být skladová dostupnost a kvalitní servis prioritou.

„Při neplánovaná údržbě je nutné obrátit se na dodavatele, kteří mají co největší skladové zásoby a nabízí krátké dodací lhůty. Čím déle je daná výbava mimo provoz, o tím větší zisky společnost přichází,“ pokračuje Sharp. „V RS máme k dispozici rozsáhlé skladové zásoby a při spolupráci se zákazníky klademe důraz na rychlé dodání.“

„Mnoho společností si drží velké množství dílů interně a distribuci si pak zajišťují sami,“ dodává dále. „V některých případech je velmi vhodné mít kritické díly po ruce, ale velký dodavatel, jako je RS, často dokáže tyto díly dodat do druhého dne, což může být dokonce rychlejší než interní distribuce. Zde také vzniká pro železniční společnosti prostor, jak ušetřit náklady na uskladnění těchto nepoužívaných dílů.“